V loňském roce výrazně poklesl počet smrtelných pracovních úrazů
Publikováno: 27. 4. 2025
Opava – V roce 2024 došlo ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů a to na nejnižší úroveň za posledních více než 20 let. Celkem 69 smrtelných pracovních úrazů bylo nahlášeno na oblastní inspektoráty práce, Český báňský úřad zaznamenal v loňském roce 1 smrtelný pracovní úraz. Celkem tedy došlo v roce 2024 v České republice k 70 smrtelných pracovním úrazům, což znamená pokles o 10 procent oproti roku 2023. Ženy se na smrtelné pracovní úrazovosti podílely přibližně 7 procenty (celkem 5 případů). Ke třem smrtelným pracovním úrazům došlo při činnostech vykonávaných v zahraničí.
Vzhledem k závažnosti smrtelných pracovních úrazů uvádíme pro srovnání delší časovou řadu, a to od roku 2002, kdy bylo zjištěno celkem 206 smrtelných pracovních úrazů, až po loňský rok se 70 případy.
Rok |
SÚIP |
ČBÚ |
Celkem |
2002 |
195 |
11 |
206 |
2003 |
179 |
20 |
199 |
2004 |
166 |
21 |
187 |
2005 |
157 |
7 |
164 |
2006 |
147 |
5 |
152 |
2007 |
182 |
6 |
188 |
2008 |
162 |
12 |
174 |
2009 |
98 |
7 |
105 |
2010 |
116 |
5 |
121 |
2011 |
114 |
11 |
125 |
2012 |
105 |
8 |
113 |
2013 |
109 |
4 |
113 |
2014 |
106 |
11 |
117 |
2015 |
122 |
9 |
131 |
2016 |
102 |
2 |
104 |
2017 |
93 |
2 |
95 |
2018 |
103 |
20 |
123 |
2019 |
92 |
3 |
95 |
2020 |
106 |
2 |
108 |
2021 |
88 |
0 |
88 |
2022 |
83 |
5 |
88 |
2023 |
74 |
3 |
77 |
2024 |
69 |
1 |
70 |
Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů za období let 2002–2024
Z dlouhodobého hlediska lze pozorovat pozitivní trend pozvolného snižování počtu smrtelných pracovních úrazů, přičemž největší meziroční pokles byl zaznamenán mezi léty 2008 a 2009, kdy došlo meziročně ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů o 69 případů. V roce 2021 došlo k rovněž výraznému poklesu smrtelných pracovních úrazů, a to ze 108 takovýchto případů v roce 2020 na 88 případů v letech 2021 a 2022. V posledních letech tento příznivý trend pokračoval, když v roce 2023 došlo v České republice k 77 smrtelných pracovním úrazům (pokles o 13 procent) a v loňském roce přišel další výrazný pokles, a to na 70 zaznamenaných smrtelných pracovních úrazů.
Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v letech 2002–2024
Smrtelné pracovní úrazy podle krajů
Z pohledu regionálního, tj. podle místa, kde k úrazu došlo, se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v krajích Středočeském (8), Moravskoslezském (7) a Vysočině (7). Naopak pouhé dva smrtelné pracovní úrazy byly zaznamenány v krajích Libereckém, Královehradeckém a Karlovarském.
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
|
Hl. m. Praha |
8 |
9 |
7 |
9 |
10 |
5 |
3 |
7 |
11 |
6 |
Středočeský kraj |
17 |
10 |
15 |
21 |
12 |
9 |
11 |
6 |
3 |
8 |
Kraj Vysočina |
7 |
4 |
7 |
6 |
7 |
7 |
3 |
4 |
4 |
7 |
Jihočeský kraj |
4 |
8 |
7 |
8 |
6 |
8 |
7 |
9 |
10 |
4 |
Plzeňský kraj |
13 |
10 |
5 |
5 |
2 |
11 |
8 |
7 |
3 |
5 |
Karlovarský kraj |
3 |
2 |
2 |
3 |
2 |
2 |
2 |
4 |
1 |
2 |
Ústecký kraj |
16 |
8 |
8 |
11 |
7 |
18 |
10 |
8 |
10 |
6 |
Liberecký kraj |
5 |
2 |
0 |
2 |
5 |
1 |
3 |
2 |
4 |
2 |
Královéhradecký kraj |
9 |
5 |
2 |
1 |
8 |
8 |
3 |
2 |
4 |
2 |
Pardubický kraj |
6 |
4 |
5 |
5 |
5 |
5 |
4 |
3 |
2 |
4 |
Jihomoravský kraj |
5 |
8 |
10 |
13 |
10 |
14 |
12 |
13 |
4 |
5 |
Zlínský kraj |
6 |
9 |
4 |
7 |
3 |
3 |
5 |
5 |
5 |
5 |
Olomoucký kraj |
14 |
8 |
5 |
5 |
4 |
3 |
7 |
2 |
5 |
4 |
Moravskoslezský kraj |
4 |
11 |
12 |
23 |
7 |
8 |
8 |
13 |
10 |
7 |
zahraničí |
14 |
6 |
6 |
4 |
7 |
6 |
2 |
3 |
1 |
3 |
Celkem smrtelných pracovních úrazů |
131 |
104 |
95 |
123 |
95 |
108 |
88 |
88 |
77 |
70 |
Počet smrtelných pracovních úrazů v letech 2015–2024 podle místa úrazu
Zdroje smrtelných pracovních úrazů
Nejčastějším zdrojem byly motorové silniční dopravní prostředky (15 smrtelných pracovních úrazů), převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá, na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách (například areál firmy). Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byla kategorie ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše (7), kdy se jedná především o úrazy vzniklé při pádu nebo sesunutí ze schodů, žebříků, výstupů, střech, teras, plošin a ostatních vyvýšených míst. Mezi třetí nejčastější zdroj smrtelného pracovního úrazu patří břemena – materiály, předměty přemísťovaná na pracovišti (6 smrtelných pracovních úrazů).
Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli
Shodně s předchozími lety bylo v roce 2024 nejvíce smrtelných pracovních úrazů zaznamenáno u zaměstnanců v pracovním poměru (54 úmrtí), případně u osob vykonávajících dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, jakými jsou dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti (10). Méně častěji pak docházelo ke smrtelným pracovním úrazům u osob vykonávajících činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (typicky se jedná o osoby samostatně výdělečně činné – 6 úmrtí). V roce 2024 nebyl nahlášen ani jeden případ smrtelného pracovního úrazu u zaměstnance agentury práce dočasně přiděleného k výkonu práce u uživatele.
Vztah k zaměstnavateli |
Rok |
||||||||
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
||
SÚIP |
ČBÚ |
||||||||
Zaměstnanec v pracovním poměru |
73 |
95 |
78 |
86 |
66 |
67 |
59 |
53 |
1 |
Zaměstnanec zaměstnaný na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr |
11 |
11 |
11 |
9 |
17 |
12 |
13 |
10 |
0 |
Zaměstnanec agentury práce nebo dočasně přidělený k výkonu práce |
2 |
5 |
0 |
1 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
Osoba vykonávající činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (§ 12 zákona č. 309/2006 Sb.) |
9 |
12 |
6 |
12 |
5 |
9 |
5 |
6 |
0 |
Celkem smrtelných pracovních úrazů |
95 |
123 |
95 |
108 |
88 |
88 |
77 |
70 |
Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli
Příčiny smrtelných pracovních úrazů
Podobně jako v předchozích letech, i loni se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to přesně v 85 procentech případů (60 úmrtí). Další významnou příčinou byly Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru (5 úmrtí). Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře.