V loňském roce výrazně poklesl počet smrtelných pracovních úrazů

V loňském roce výrazně poklesl počet smrtelných pracovních úrazů

Publikováno: 27. 4. 2025

Opava – V roce 2024 došlo ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů a to na nejnižší úroveň za posledních více než 20 let. Celkem 69 smrtelných pracovních úrazů bylo nahlášeno na oblastní inspektoráty práce, Český báňský úřad zaznamenal v loňském roce 1 smrtelný pracovní úraz. Celkem tedy došlo v roce 2024 v České republice k 70 smrtelných pracovním úrazům, což znamená pokles o 10 procent oproti roku 2023. Ženy se na smrtelné pracovní úrazovosti podílely přibližně 7 procenty (celkem 5 případů). Ke třem smrtelným pracovním úrazům došlo při činnostech vykonávaných v zahraničí.

Vzhledem k závažnosti smrtelných  pracovních úrazů uvádíme pro srovnání delší časovou řadu, a to od roku 2002, kdy bylo zjištěno celkem 206 smrtelných pracovních úrazů, až po loňský rok se 70 případy.

Rok

SÚIP

ČBÚ

Celkem

2002

195

11

206

2003

179

20

199

2004

166

21

187

2005

157

7

164

2006

147

5

152

2007

182

6

188

2008

162

12

174

2009

98

7

105

2010

116

5

121

2011

114

11

125

2012

105

8

113

2013

109

4

113

2014

106

11

117

2015

122

9

131

2016

102

2

104

2017

93

2

95

2018

103

20

123

2019

92

3

95

2020

106

2

108

2021

88

0

88

2022

83

5

88

2023

74

3

77

2024

69

1

70

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů za období let 2002–2024

Z dlouhodobého hlediska lze pozorovat pozitivní trend pozvolného snižování počtu smrtelných pracovních úrazů, přičemž největší meziroční pokles byl zaznamenán mezi léty 2008 a 2009, kdy došlo meziročně ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů o 69 případů. V roce 2021 došlo k rovněž výraznému poklesu smrtelných pracovních úrazů, a to ze 108 takovýchto případů v roce 2020 na 88 případů v letech 2021 a 2022. V posledních letech tento příznivý trend pokračoval, když v roce 2023 došlo v České republice k 77 smrtelných pracovním úrazům (pokles o 13 procent) a v loňském roce přišel další výrazný pokles, a to na 70 zaznamenaných smrtelných pracovních úrazů.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v letech 2002–2024

Smrtelné pracovní úrazy podle krajů

Z pohledu regionálního, tj. podle místa, kde k úrazu došlo, se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v krajích Středočeském (8), Moravskoslezském (7) a Vysočině (7). Naopak pouhé dva smrtelné pracovní úrazy byly zaznamenány v krajích Libereckém, Královehradeckém a Karlovarském.

Kraj, kde k úrazu došlo

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

2024

Hl. m. Praha

8

9

7

9

10

5

3

7

11

6

Středočeský kraj

17

10

15

21

12

9

11

6

3

8

Kraj Vysočina

7

4

7

6

7

7

3

4

4

7

Jihočeský kraj

4

8

7

8

6

8

7

9

10

4

Plzeňský kraj

13

10

5

5

2

11

8

7

3

5

Karlovarský kraj

3

2

2

3

2

2

2

4

1

2

Ústecký kraj

16

8

8

11

7

18

10

8

10

6

Liberecký kraj

5

2

0

2

5

1

3

2

4

2

Královéhradecký kraj

9

5

2

1

8

8

3

2

4

2

Pardubický kraj

6

4

5

5

5

5

4

3

2

4

Jihomoravský kraj

5

8

10

13

10

14

12

13

4

5

Zlínský kraj

6

9

4

7

3

3

5

5

5

5

Olomoucký kraj

14

8

5

5

4

3

7

2

5

4

Moravskoslezský kraj

4

11

12

23

7

8

8

13

10

7

zahraničí

14

6

6

4

7

6

2

3

1

3

Celkem smrtelných pracovních úrazů

131

104

95

123

95

108

88

88

77

70

Počet smrtelných pracovních úrazů v letech 2015–2024 podle místa úrazu

Zdroje smrtelných pracovních úrazů

Nejčastějším zdrojem byly motorové silniční dopravní prostředky (15 smrtelných pracovních úrazů), převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá, na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách (například areál firmy). Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byla kategorie ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše (7), kdy se jedná především o úrazy vzniklé při pádu nebo sesunutí ze schodů, žebříků, výstupů, střech, teras, plošin a ostatních vyvýšených míst. Mezi třetí nejčastější zdroj smrtelného pracovního úrazu patří břemena – materiály, předměty přemísťovaná na pracovišti (6 smrtelných pracovních úrazů).

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli

Shodně s předchozími lety bylo v roce 2024 nejvíce smrtelných pracovních úrazů zaznamenáno u zaměstnanců v pracovním poměru (54 úmrtí), případně u osob vykonávajících dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, jakými jsou dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti (10). Méně častěji pak docházelo ke smrtelným pracovním úrazům u osob vykonávajících činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (typicky se jedná o osoby samostatně výdělečně činné – 6 úmrtí). V roce 2024 nebyl nahlášen ani jeden případ smrtelného pracovního úrazu u zaměstnance agentury práce dočasně přiděleného k výkonu práce u uživatele.

Vztah k zaměstnavateli

Rok

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

2024

SÚIP

ČBÚ

Zaměstnanec v pracovním poměru

73

95

78

86

66

67

59

53

1

Zaměstnanec zaměstnaný na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

11

11

11

9

17

12

13

10

0

Zaměstnanec agentury práce nebo dočasně přidělený k výkonu práce

2

5

0

1

0

0

0

0

0

Osoba vykonávající činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (§ 12 zákona č. 309/2006 Sb.)

9

12

6

12

5

9

5

6

0

Celkem smrtelných pracovních úrazů

95

123

95

108

88

88

77

70

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Podobně jako v předchozích letech, i loni se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to přesně v 85 procentech případů (60 úmrtí). Další významnou příčinou byly Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru (5 úmrtí). Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře.

 

Mgr. Richard Kolibač
tiskový mluvčí SÚIP
775 863 764
Menu