Pracovní úrazy hrozí zaměstnancům nejčastěji v pondělí dopoledne, před polední přestávkou

Opava – Státní úřad inspekce práce každoročně eviduje v informačním systému přes 40 tisíc pracovních úrazů. V posledních dvou letech bylo toto číslo kvůli pandemii covid-19 o přibližně 4-5 tisíc menší. Nejvíce pracovních úrazů se zpravidla přihodí během prvního pracovního dne v týdnu, tedy v pondělí. Druhým rizikovým dnem je úterý a počty pracovních úrazů klesají v průběhu týdne.

Důvody mohou být nedostatečná koncentrace po dnech volna, rychlé zpracovávání nevyřízených zakázek z předchozího týdne či opětovné zahájení výroby apod. Pokud se jedná o časové rozmezí pracovního dne, tak největší počet pracovních úrazů vznikne v čase mezi 10. a 11. hodinou dopoledne, a zde lze mezi možné příčiny zařadit snahu o dokončení práce před přestávkou, podcenění a nedodržování pravidel bezpečnosti práce zaměstnanci, menší koncentraci atd. Pracovní úrazy rozdělené podle měsíců v roce ukazuji jejich rovnoměrné rozprostření v průběhu celého roku, kdy nejvíce jich připadá na červen a nejméně na prosinec a letní prázdniny.

Z hlediska pracovních zkušeností jsou nejrizikovější skupinou noví zaměstnanci, protože nejvíce pracovních úrazů se stane v prvních 3 letech zaměstnání. Rizikové jsou zejména počáteční měsíce během prvního roku v práci, kdy se často jedná o nástup do prvního zaměstnání po ukončení studia bez praktických zkušeností, změny dlouhodobého zaměstnání (či profese) s přechodem do nového oboru (nebo k novému zaměstnavateli) apod.

Pracovní úraz utrpí nejčastěji zaměstnanci ve věku 21-30 let a 41-55 let. V případě první věkové skupiny patří mezi důvody nedostatečné pracovní zkušenosti či nedostatečná pozornost při práci. U druhé věkové skupiny dochází k pracovním úrazům často díky podcenění hrozících rizik u dlouhodobě prováděných prací zaměstnanci, nedodržování pravidel bezpečnosti práce zkušenými zaměstnanci, fluktuace zaměstnanců apod.    

Nejčastěji jsou evidovány pracovní úrazy v následujících odvětvích:

• strojírenství (např. nedostatečná ochranná zařízení, nevhodné pracovní postupy),
• stavebnictví (např. při práci ve výškách, při výkopových pracích, nepoužívání osobních ochranných pracovních prostředků),
• silniční nákladní doprava, kurýrní činnosti včetně skladování (např. při dopravních nehodách, při práci s manipulační technikou),
• potravinářství (např. vyřazení bezpečnostních prvků u strojů, nepoužívání osobních ochranných pomůcek a přidělených pomůcek pro práci),
• velkoobchod a maloobchod (např. při manipulaci a skladování zboží).