Otázky a odpovědi

Mám pracovat pro agenturu práce jako agenturní zaměstnanec.  Kde si můžu ověřit, že agentura práce, pro kterou budu pracovat je legální? Může po mě agentura práce požadovat poplatky za zprostředkování práce?

Seznam agentur práce, které mají oprávnění zprostředkovat zaměstnání naleznete na stránkách Úřadu práce České republiky: https://www.uradprace.cz/web/cz/agentury-prace.

Pokud by Vám tyto služby nabízel kdokoliv jiný, který není v tomto seznamu uvedený, nejedná se o agenturu práce. Agentura práce od Vás nemůže požadovat žádné poplatky za zprostředkování práce.

Zaměstnávám osoby na pracovní smlouvu, DPP a DPČ. Je mojí povinností zajistit, aby zaměstnanci měli pracovní smlouvu nebo dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti v místě pracoviště?

Podle zákona o zaměstnanosti je právnická nebo fyzická osoba jako zaměstnavatel povinna mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Splnění povinnosti se nevyžaduje, splnil-li zaměstnavatel povinnost oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění.

Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti: § 136

Pokud pracuji pro zaměstnavatele a nemám s ním uzavřenou pracovní smlouvu ani dohodu, dostane pokutu jen zaměstnavatel nebo můžu dostat pokutu i já?

Pokud zaměstnavatel zaměstnává fyzické osoby bez uzavřené pracovní smlouvy či některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, dopouští se přestupku. Za tento přestupek lze zaměstnavateli uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč.

Nejen zaměstnavatel, ale i fyzické osoby svým výkonem nelegální práce spáchaly přestupek, za který by jim mohla být dle zákona o zaměstnanosti uložena pokuta až do výše 100 000 Kč.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: § 139, § 140

Pokud při kontrole inspektorátu práce odmítnu ukázat svou občanku, hrozí mi za to nějaký postih?

Pokud se zdržujete na pracovišti zaměstnavatele a vykonáváte práci, jste povinen prokázat se orgánům kontroly občanským nebo cestovním dokladem. Pokud svou totožnost odmítnete prokázat, jedná se o přestupek, za který Vám může být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: § 132, § 139 

Zajímám se o postihy a kontroly „švarcsystému". Máme pro tento rok nasmlouváno více zakázek, které nebudeme schopni pokrýt naší kapacitou. Jednáme proto s řemeslníky, kteří pracují na živnostenský list a máme zájem o tuto spolupráci na období cca půl roku, možná i déle. Jedná se o živnostníky, kdy každý z nich bude za dané období a zakázku fakturovat předem dohodnutou smluvní cenu. Tito řemeslníci disponují vlastním vybavením, nářadím apod. Pro naši firmu budou mít pouze za úkol zrealizovat zadané dílo v dohodnuté ceně, termínu a kvalitě. Chci se zeptat, zda se nedopustím nezákonného jednání.

Za tzv. švarcsystém je z pohledu pracovního práva považováno zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. Nejčastěji se v této souvislosti setkáváme se smlouvou o dílo, o obchodním zastoupení, mandátní smlouvou, smlouvou o zprostředkování. Od 1.1.2012 se tzv. švarcsystém ztotožňuje s pojmem nelegální práce. Nelegální práce je vymezena Zákonem č- 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen "zákon o zaměstnanosti") jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah a v případě cizince výkon práce bez povolení (nebo v rozporu s povolením) k zaměstnání nebo k pobytu.

Závislou práci definuje Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákoník práce") jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně, což jsou hlavní znaky závislé práce. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Zároveň podle zákoníku práce platí, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, tj. na základě pracovní smlouvy nebo na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti.

Z uvedeného vyplývá, že pokud výkon práce fyzickou osobou ("zaměstnancem") splňuje současně všechny výše uvedené hlavní znaky závislé práce a osoba zároveň tuto práci vykonává za mzdu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době stanovené zaměstnavatelem a na pracovišti zaměstnavatele, pak může fyzická osoba tuto práci vykonávat výlučně v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce (tj. na pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce, o pracovní činnosti).

Ustanoveními zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce o nelegální práci a o závislé práci není a priori vyloučen výkon práce na základě smluv uzavřených podle obchodního, popř. občanského zákoníku, ovšem za předpokladu, že na základě těchto smluv nebude vykonávána práce naplňující znaky a podmínky závislé práce, jak bylo výše popsáno. Práce vykonávaná na základě těchto jiných (ne – pracovněprávních) smluv např. formou jednorázových zakázek, při kterých dodavatel prací odpovídá za výsledek vlastním jménem, používá své vlastní pracovní prostředky (nářadí apod.), nepodléhá pokynům objednatele práce ohledně pracovních postupů a pracovní doby, zakázek poskytovaných tímto způsobem více firmám, apod. znaky závislé práce nenaplňuje a je možno ji vykonávat i v obchodněprávním nebo občanskoprávním smluvním vztahu.

Při kontrole, ke které jsou oprávněni inspektoři oblastních inspektorátů práce, bude každý jednotlivý případ inspektorem pečlivě posuzován podle všech konkrétních okolností a inspektor se vždy bude zabývat otázkou, zda živnostník pracující pro "zaměstnavatele" na živnostenský list nevykonává ve skutečnosti závislou práci, podle výše popsaných znaků. Podpůrnou informací pro posouzení výkonu závislé práce může být i skutečnost, zda u objednatele díla pracují na totožných pozicích vedle osob pracujících na základě smlouvy o dílo i zaměstnanci objednatele s pracovními smlouvami nebo dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Zákoník práce: § 2, § 3 
Zákon o zaměstnanosti: § 5 písm. e)

Pracuji jako živnostník pro jednu stavební firmu. Stále čekám na pracovní smlouvu, ceník za práci, ale hlavně na vyplacení peněz za zhotovenou práci. Žádal jsem je o peníze, ale nic mi neposlali. Potřeboval bych poradit, co mám dělat.

Pokud jste pro stavební firmu vykonával práci jako živnostník, osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ), na základě (zřejmě ústní) obchodní smlouvy (pravděpodobně smlouvy o dílo), potom je mezi Vámi jako OSVČ a stavební firmou vztah obchodní, tj. vztah mezi dvěma podnikatelskými subjekty. Cena za vykonané dílo je pak čistě na Vaší dohodě. V případě sporů o nároky z obchodní smlouvy je pak jedinou možností obrátit se na rozhodce sjednaného v obchodní smlouvě (byla-li sjednána rozhodčí doložka nebo smlouva o rozhodci, což ovšem u ústní smlouvy nepředpokládáme) nebo s žalobou na soud. Zasahovat do obchodního vztahu dvou podnikatelských subjektů nemají orgány inspekce práce ve své kontrolní působnosti. Kontrolní působnost orgánů inspekce práce se vztahuje na zaměstnavatele a dodržování jejich povinností dle pracovněprávních předpisů vůči svým zaměstnancům, nikoli na obchodní vztahy firem. Ve vztahu firma – živnostník nemá Váš obchodní partner vůči Vám povinnosti, které má zaměstnavatel vůči zaměstnanci dle zákoníku práce.

Druhou možností je, že ve skutečnosti jste fakticky zaměstnancem dané firmy, a Váš pracovněprávní vztah je zastřený fingovanou obchodní smlouvou, tj. navenek vystupujete jako zadavatel díla a OSVČ, avšak ve skutečnosti jste zaměstnanec. V tom případě by se jednalo o tzv. „švarcsystém“, tedy o nelegální zaměstnávání, nebo o výkon práce na základě písemně neuzavřené pracovní smlouvy nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. V takovém případě by bylo na místě podat podnět k provedení kontroly. Příslušný oblastní inspektorát práce by pak na základě Vašeho podnětu mohl provést na stavbě kontrolu. Pokud však již pro firmu práci nevykonáváte, popř. již práce na pracovišti, na kterém mělo k nelegální práci docházet (na stavbě) skončily, nezbývá, než aby ve vztahu k Vaší osobě inspektor při kontrole vycházel z dokladů, předložených kontrolovaným zaměstnavatelem.

Orgány inspekce práce nemají v pravomoci provádět vyšetřování, pátrání, vyslýchat v rámci kontroly svědky, rozhodovat spory ani vymáhat dlužná plnění. Z tohoto pohledu je třeba se připravit na to, že zpětná kontrola nemusí vždy přinést očekávaný efekt (tj. například prokázání, zda jste vůbec pro firmu pracoval, kolik hodin jste pro firmu odpracoval, kolik činí dlužná odměna z dohody apod.).

Za nelegální zaměstnávání lze v případě prokázání uložit zaměstnavateli pokutu do 10 mil. Kč (a osobě, která nelegální práci vykonávala lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč). Za neuzavření pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce písemně, hrozí zaměstnavateli rovněž pokuta až do výše 10 mil. Kč.

Pokud ani případná sankce ze strany orgánů inspekce práce nepřiměje zaměstnavatele zaplatit dlužné mzdy, zaměstnancům opět nezbývá, nežli se se svými nároky obrátit na soud.

Zákon o zaměstnanosti: § 5 písm. e), § 139, §140

Jsem registrovaný na úřadu práce. Hledal jsem si práci a naskytla se mi příležitost pracovat na stavbě u jednoho podnikatele. Podnikatel mě vzal na zkoušku, byl se mnou spokojený, tak jsem pracoval další dny, ale nedal mi žádnou smlouvu. Chtěl jsem smlouvu, ale pořád se vymlouval, tak jsem tam skončil, ani mi nezaplatil. Co mám dělat?

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákoník práce") nezná pojem „práce na zkoušku“.
 

Závislá práce je definovaná v ust. § 2 zákoníku práce jako práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době, na pracovišti zaměstnatele, případně na jiném dohodnutém místě.
 

Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu (ust. § 3 zákoníku práce). Základní pracovněprávní vztah je podle zákoníku práce pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o prácích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce).
 

Nelegální práci definuje ust. § 5 písm. e) Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen "zákon o zaměstnanosti") jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, resp. cizincem bez povolení (nebo v rozporu s povolením) k zaměstnání nebo k pobytu (v případech, kdy je povolení příslušnými právními přepisy vyžadováno).

Zákon o zaměstnanosti v ust. § 30 k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání uvádí: „Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže uchazeč o zaměstnání dle ust. § 30 odst. 1 písm. e) vykonává nelegální práci. 

Shrneme-li to, vždy trvejte na uzavření pracovněprávního vztahu.

Na závěr Vám ještě pro informaci uvádíme, bude-li fyzická osoba přistižena kontrolním orgánem při výkonu nelegální práce, může jí být uložena pokuta až do výše 100 000 Kč .

Zákoník práce: § 2, § 3
Zákon o zaměstnanosti: 5 písm. e), § 30, § 139

Jsem živnostník (OSVČ) a vlastním malý krámek. Já sám tam nepracuji. Moje manželka je v současné době na rodičovské dovolené a občas potřebuji, aby tam vypomáhala. Jak mám postupovat, abych se nedostal do rozporu se zákonem.

Dle Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákoník práce"), a Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, platí, že se samostatně podnikající fyzickou osobou (OSVČ), může manžel (manželka) a registrovaný partner (tj. registrovaný partner stejného pohlaví) spolupracovat  bez uzavřeného pracovněprávního vztahu.

Výkon práce v základním pracovněprávním vztahu mezi manžely a partnery  vylučuje ust.  § 318 zákoníku práce, dle kterého základní pracovněprávní vztah uvedený v ust. § 3 zákoníku práce nemůže být mezi manžely nebo partnery.

Při kontrole inspekce práce by manželce postačilo prokázat svou totožnost a manželství s Vámi (majitelem obchodu), ve kterém vykonává práci.

Toto však neplatí, pokud by firma byla právnickou osobou, např. s.r.o., i kdyby byl manžel jediným jednatelem a společníkem. Pak by manželka musela mít se společností uzavřený pracovněprávní vztah.

Další možností je, že spolupráce manželů má charakter provozování rodinného závodu podle ust. § 700 Zákona č. 89/20012 Sb., občanský zákoník, kdy se za rodinný považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu.

Ke vzniku rodinného závodu se nevyžaduje žádného zvláštního úkonu, jako např. zakládací listiny apod. Rodinný závod není právnickou osobou a není nikde evidován. O rodinný závod se však nebude jednat v případě, kdy mezi členy bude existovat společenská nebo pracovní smlouva. Účast na rodinném závodu může vzniknout pouze členu rodiny, pokud trvale pracuje pro rodinný závod. Podle převažujících právních názorů se jedná o právní institut, akceptující bezesmluvní výpomoc rodinných příslušníků s podnikáním člena rodiny jako právem aprobované jednání, které by nemělo být hodnoceno jako výkon nelegální práce.

Zákoník práce: § 3, § 318
Občanský zákoník: § 700

Chci se zeptat, jaký finanční postih hrozí podnikateli, u kterého zjistíte, že zaměstnává nelegálně („na černo“).

Právnické osobě (firmě) nebo podnikající fyzické osobě (OSVČ), která umožní výkon nelegální práce (tj. zaměstná někoho nelegálně, bez pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, případně zaměstná cizince bez povolení k pobytu nebo bez povolení k zaměstnání nebo v rozporu s povolením k zaměstnání), lze v případě prokázání uložit pokutu za přestupek až do výše 10 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč.

Pokuta za přestupek může být uložena i osobě, která nelegální práci vykonává, a to až do výše 100 000 Kč.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: § 139, § 140